Voda lírá pod noční oblohou, kde křičí kapky do klidného jezera a žebřík žáby sní o teple léta. Vzdálené městské šumění se prolíná skrz stíny bambusového háječku, jehož šustivý dech nést melodie nízkých nádechů Velkého moře. Templeclové muže v podtónu, jako by hovořili se sny tvého spánku. Všechny tyto vrstvy se prolínají v klidu, který tě nese k místu, kde se láskyplně rozplatýváš do snu.